Slovo měřit se na tomto webu objevuje často, stejně jako v literatuře, kterou shrnuje. Neznamená ale všude totéž. Ve fyzice má přísný význam, v psychologii mnohem volnější, a v terapii je většina toho, čemu se říká měření, něco jiného — hodnocení, posouzení uvnitř vztahu, známka toho, že se něco změnilo. Tahle stránka říká, co je co, aby žádné zjištění tady nepředstíralo větší přesnost, než má.

Jedno slovo, různá práce

  • V metrologii — vědě o měření, o kterou se opírá fyzika i technika — je měření experimentální proces získání hodnot, které lze rozumně přiřadit veličině: něčemu, co má velikost, porovnává se s jednotkou, má uvedenou nejistotu a měří se kalibrovaným přístrojem. Mezinárodní slovník dodává, že na nominální vlastnosti se měření nevztahuje (VIM3, entry 2.1).
  • V psychologii se slovo v roce 1946 rozšířilo: měřením se stalo přiřazování čísel objektům nebo událostem podle pravidla (Stevens). Podle té definice „měří“ každý konzistentní dotazník.
  • Cenu toho rozšíření pojmenoval o padesát let později Michell: zda je psychologická vlastnost vůbec veličinou, je empirická otázka — a široká definice dovoluje ji přeskočit místo zodpovědět. Číslo s pravidlem ještě není velikost.
  • Filosofie jazyka to říká krátce: význam slova je jeho užití v určité praxi (Wittgenstein, Filosofická zkoumání, § 43). „Změřeno“ ve fyzikální laboratoři a „změřeno“ v terapeutické studii je tentýž zvuk, který dělá jinou práci.

Tři úrovně na tomto webu

  1. Měřeno — fyzikální veličiny. Napětí na kůži, z něhož se odečítá doba mezi údery srdce; kožní vodivost; dech; koncentrace hormonů ve slinách nebo krvi; intenzita blízkého infračerveného světla, které prošlo skalpem; signál magnetické rezonance ve skeneru. To jsou měření v přísném smyslu: přístroj, jednotka, nejistota.
  2. Spočteno — indexy čtené jako zástupné ukazatele. Číslo vypočtené z úrovně 1 pomocí modelu a pak čtené jako známka něčeho, co samo změřeno nebylo: variabilita srdeční frekvence čtená jako „vagový tonus“; skóre z počítání úderů srdce čtené jako „interoceptivní přesnost“; změna okysličeného hemoglobinu nebo signál skeneru čtené jako „činnost mozku“. Fyzika může být přesná; čtení je jen tak dobré jako model, který číslo spojuje s tím, za co je bráno.
  3. Hodnoceno — posouzení lidí lidmi. Ve dvou podobách, které se nesmějí plést:
    • Hodnocení ve výzkumu — dotazníky a posuzovací škály ve studiích: jak přítomného terapeuta klient prožíval, kvalita pracovní aliance, obraz těla, sebehodnocený pocit síly, příznaky hodnocené v rozhovoru, hloubka prožívání posuzovaná z přepisů. Strukturované a často spolehlivé. Psychologie tomu říká měření v širokém smyslu; zda je hodnocená vlastnost vůbec veličinou, je otevřená otázka.
    • Indikace v terapii — například subjektivní škála tísně v EMDR od 0 do 10 (SUD), kterou lze i vizualizovat nebo jí dát zvukovou podobu — viz EMDR. Je to kognitivní a vztahový nástroj: pomáhá klientovi zachytit a sdělit, kde právě je, a terapeutovi sledovat, kam se sezení pohybuje. Číst ji jako nedokonalé měření míjí její smysl. Je to indikace, ne odečet.

Co z toho plyne pro to, jak píšeme

  • „Měřeno“ tady používáme pro úroveň 1. Úroveň 2 nazýváme indexem nebo zástupným ukazatelem a uvádíme veličinu, ze které je spočten. Úroveň 3 ve výzkumu nazýváme hodnocením, dotazníkem nebo posouzením; v terapii indikací.
  • Samo slovo má v různých prostorech různou váhu: ve vědě je úctyhodné, v technické praxi všední a nutné, v neurovědách a psychiatrii užitečné jako pragmatický zástupný nástroj i tam, kde chybí dobrý model — a v intimním prostoru terapeutického sezení nese asociace, které tam nikdo nechce. Konstruktivně se dá použít jen tam, kde je veličina, metrika nebo škála.
  • Není to snižování. Klientovo hodnocení sezení může být to nejdůležitější, co se o něm dá vědět. Jde o to, jaký druh poznání to je — aby nebylo nafukováno na fyziku, ani odmítáno za to, že fyzikou není.
  • Dvě běžné chyby jsou zrcadlové: vydávat hodnocení za přesné měření a odmítat každé číslo, protože jev je bohatý. Příspěvek Vyladěný není nutně přesný ukazuje obě v praxi i to, proč měření slouží jinému účelu v technice, ve vědě a ve fenomenologických disciplínách.

Táž otázka o patro níž

Zobrazování mozku má tutéž stavbu, jen ostřeji. Přístroj pro fMRI nebo blízkou infračervenou spektroskopii měří fyzikální signál; krok od signálu k „neurony byly aktivní“ a odtud k „člověk cítil X“ vede na každém stupni přes modely. Naše probíhající hodnocení toho, co neurověda může a nemůže říct se zabývá právě tímhle — fyzikou toho, co každý přístroj měří, statistikou, která se na to uplatňuje, a místy, kde výklad předbíhá data. Prvním příkladem je krátký text fNIRS: co měří, k čemu se hodí, na co se ptát.

Zpět na Co víme a jak dobře to víme.

Prameny

  • JCGM 200:2012, International vocabulary of metrology — Basic and general concepts and associated terms (VIM, 3. vyd.), heslo 2.1 „measurement“, VIM3, entry 2.1.
  • Stevens, „On the Theory of Scales of Measurement“, Science 103(2684), 1946, 677–680 (doi:10.1126/science.103.2684.677).
  • Michell, „Quantitative science and the definition of measurement in psychology“, British Journal of Psychology 88(3), 1997, 355–383.
  • Wittgenstein, Philosophical Investigations (1953), § 43.